Naše nabídka 4=3:
Užijte si 4 noci, zaplaťte pouze za 3! Při rezervaci 4 nocí přímo přes naše webové stránky získáte jednu noc zdarma. Nabídka platí do vyprodání zásob. ZÍSKEJTE INFORMACE A REZERVUJTE NYNÍ!
Hradní kasárna byla postavena v letech 1857 až 1860. Od Velikonoc 1860 sloužila k ubytování Leibbataillonu (životního praporu). Až do první světové války sloužila kasárna jako výcvikové zařízení pro rekruty různých vojenských jednotek.
Součástí komplexu hradních kasáren bylo i několik pomocných budov, jako například vojenská nemocnice (dnes obytná a hospodářská budova), cvičiště a jízdárna (dnes sportovní hala) a ubikace poddůstojníků na Hasselfelder Straße. Po skončení první světové války musely být kasárny kvůli Versailleské smlouvě uzavřeny.
Dne 15. října 1848 byl na rozkaz vévody Viléma převelen do Blankenburgu „vévodský brunšvický záchranný prapor“ čítající 500 mužů. Jejich dočasné ubytování v různých školních budovách bylo provizorním opatřením. Proto se vláda v roce 1855 rozhodla postavit pěchotní kasárna pro ubytování záchranného praporu.
Kasárna se nacházejí na místě bývalé továrny „Grätzel“, která byla po svém uzavření zbořena. První stavební plány vypracoval již v roce 1854 tehdejší stavební inženýr Georg Hilziger na základě návrhů stavebního radního Carla Heinricha Wilhelma Wolfa. Architektem kasáren byl pověřen okresní stavební inspektor Carl Fröhlich.
Dne 15. října 1848 byl na rozkaz vévody Viléma převelen do Blankenburgu „vévodský brunšvický záchranný prapor“ čítající 500 mužů. Jejich dočasné ubytování v různých školních budovách bylo provizorním opatřením. Proto se vláda v roce 1855 rozhodla postavit pěchotní kasárna pro ubytování záchranného praporu.
Kasárna se nacházejí na místě bývalé továrny „Grätzel“, která byla po svém uzavření zbořena. První stavební plány vypracoval již v roce 1854 tehdejší stavební inženýr Georg Hilziger na základě návrhů stavebního radního Carla Heinricha Wilhelma Wolfa. Architektem kasáren byl pověřen okresní stavební inspektor Carl Fröhlich.
Hradní kasárna byla postavena v letech 1857 až 1860. Od Velikonoc 1860 sloužila k ubytování Leibbataillonu (životního praporu). Až do první světové války sloužila kasárna jako výcvikové zařízení pro rekruty různých vojenských jednotek.
Součástí komplexu hradních kasáren bylo i několik pomocných budov, jako například vojenská nemocnice (dnes obytná a hospodářská budova), cvičiště a jízdárna (dnes sportovní hala) a ubikace poddůstojníků na Hasselfelder Straße. Po skončení první světové války musely být kasárny kvůli Versailleské smlouvě uzavřeny.
V roce 2015 převzali Schlosshotel Blankenburg Suzann a Frank Heinemannovi, kteří byli od roku 2012 pověřeni správou hotelu prostřednictvím svých poradenských služeb. Od té doby vzniklo v klenutých sklepech hradu wellness centrum se saunami, relaxační zónou a místnostmi pro procedury a v hale proběhly další rozsáhlé rekonstrukce a byla provedena rekonstrukce restaurace a terasy.
